Přijímací pohovor dvakrát jinak

Je nám líto, ale dali jsme přednost zkušenějšímu kandidátovi!
Řekněme si narovinu, dostat takovou zprávu nepotěší.

Co když je to ale v daném okamžiku to nejlepší, co vás mohlo potkat?

Když jsem se poprvé hlásila na pozici projektové manažerky do jednoho velkého korporátu, čekal mě jeden z nejhorších pohovorů, jaké jsem kdy zažila. Připadala jsem si při něm, jako u státnic. Žádný úsměv nebo povzbuzující gesto, jen chlad. Otázky, jako bych se hlásila do nejvyššího vedení.
Pohovor trval něco přes hodinu. Odcházela jsem jako vyždímaný hadr s pocuchaným sebevědomím.

Nevzali mě. Nejdřív mě to hodně mrzelo. Pak jsem si ale uvědomila, že bych s těmito lidmi a především šéfem, musela každý den spolupracovat a úplně mě zamrazilo.

Takovou práci opravdu nechci!

Za pár týdnů na to jsem se přihlásila na stejnou pozici do jiné firmy. Pozvali si mě a já si po té předchozí zkušenosti připadala jako v jiném světě. Všude usměvaví, pohodoví lidé.
Pohovor plynul lehce a v přátelském tónu. Trval taky hodinu, ale klidně bych si povídala déle. Odcházela jsem nabitá energií a ve skvělé náladě. Den po pohovoru mi volali, že mě berou. A mě tak začalo jedno z nejhezčích období mé pracovní kariéry.

Proto, pokud vám to v nějaké firmě nevyjde, není to konec světa! Jinde je pro vás totiž připraveno něco mnohem lepšího!