Informovaný souhlas = copywriterský majstrštyk!

Při tvorbě Informovaného souhlasu se zapotí jak jeho tvůrce (monitor nebo projektový manažer), tak i zamýšlený čtenář – pacient.

Účelem Informovaného souhlasu je seznámit pacienta s:

🔸 daným klinickým hodnocením
🔹 zkoumaným lékem
🔸 procedurami
🔹 studijními odběry
🔸 nežádoucími účinky
🔹 riziky a přínosy
🔸 jeho právy

Je to základní dokument, který pacient podepisuje spolu se zkoušejícím lékařem a vyjadřuje tak svůj souhlas s účastí.

Než ho ale podepíše, musí
😴 přelouskat 10-12 stránek hustého textu,
🤔 pochopit, o čem klinické hodnocení je,
🥰 v čem mu nový lék pomůže,
🤯 pokusit se nezhroutit z možných nežádoucích účinků.

No a tvůrce?

Ten od studijního managementu obdrží 40 stránkový elaborát v angličtině a musí z něj udělat ten 10 stránkový dokument v češtině, bez toho, aby použil písmo velikosti 6 a vytvořil souvislý text zrušením všech odstavců a okrajů stránky! 🥵

Nesmí také používat zkratky a termín „studie”, ač v originále to study nebo trial je. U nás je však povolen pouze termín „klinické hodnocení”. To je ale zmiňováno v každé druhé větě, takže text se tím značně prodlužuje a tvorbu nijak neusnadňuje.

Dále tvůrce zamáčkne slzu v oku při vzpomínce na základní školu při oprašování pravidel českého pravopisu a to zvláště synonym k legislativně zakázaným slovům.

Perličkou je ovšem v originále oblíbené přirovnávání objemu odebrané krve k čajovým lžičkám – „bude vám odebráno cca 4,5 čajové lžičky krve”. 🤦🏻‍♀️ To náš #SUKL fakt nechce vidět (pacient ostatně taky ne) a tak se musí popasovat i s tím.

Musí vybrat nejpodstatnější informace, přepsat je do čtivé a pochopitelné formy tak, aby dokument schválil jak SÚKL, tak i etické komise a hlavně, aby tomu pacient porozuměl a nevzdal to hned u prvního odstavce.

No řekněte, není tvorba Informovaného souhlasu copywriterská výzva? 😉